V úterý 13. června proběhl generační turnaj dětí a mužských rodinných příslušníků. Předcházela mu dlouhá příprava, při které děti malovali obrázky s tématem fotbalu, s velkým nadšením nacvičovaly fotbalové písně, a také zejména děvčata zkoušela různé sestavy pro zpříjemnění fotbalového odpoledne.

Nad očekávání se přihlásilo dost tatínků a strýčků, aby nám předvedli své dovednosti a přišlo také dost fanoušků, zejména z řad maminek a babiček.

Akce byla zahájena společným skupinovým tancem dívek, poté proběhlo rozlosování a turnaj mohl začít. S napětím jsme přihlíželi, jak si naše děti povedou, jak zvládnou obehrát zkušenější hráče. Měli jsme možnost vidět mnoho zajímavých zákroků a brankáři museli mnohokrát zasahovat na obou stranách. Po vystřídání stran nám další tanec předvedli opět dívky – tentokrát zejména dívky ze 4. třídy. A začalo další utkání, neméně zajímavé.

V obou zápasech inkasovali branky oba týmy, ale konečnou výhrou se mohou pyšnit muži. Všechny čekala menší odměna. Děti byly statečné a kriticky hodnotily své nedostatky a věděly, že budou muset na případný příští ročník déle trénovat. Na závěr jsme si společně zazpívali fotbalové písně.

Všem, kteří přišli, mnohokrát děkujeme a těšíme se na další společné akce.

Světlana Vránová

Jak již bylo zmíněno v předešlém článku věnovanému praxi, zavítal k nám do školní družiny do III. oddělení student z pedagogického lycea na souvislou pedagogickou praxi, rovněž bývalý žák naší školy. Praktikant se účastnil nejen různých aktivit školní družiny, hrál si s dětmi a pomáhal jim při různých výtvarných a praktických aktivitách, ale také pro ně připravil různé zajímavé hry a činnosti, u kterých byla legrace. Student byl během práce s dětmi velice empatický, vstřícný, milý a snadno si získal pozornost dětí. Vždy dbal na ukázněnost dětí a jejich bezpečnost. Projevoval dobré organizační schopnosti, kladl důraz na aktivitu, podporoval u dětí rozvoj vlastních zájmů a rozvíjel smysl pro kooperaci a vzájemnou toleranci. Bylo znát, jednoduše řečeno, že to s dětmi umí. Jak by ne. Vždyť chodí do skautu, který rozvíjí jedince v různých oblastech, jezdí na letní tábory jako praktikant, hraje divadlo a co víc, baví ho fotbal. Chlapci v družině získali jak skvělého parťáka na fotbalovém hřišti, tak hráče Pokémonů. Byl skvělým vyprávěčem kupříkladu Karvinských pověstí, u kterých pěkně pracoval s hlasem.

Student byl přínosem pro děti i pro vychovatelky, uložené úkoly plnil svědomitě. Chtěli bychom mu za vše poděkovat a popřát zdárné ukončení studia, mnoho úspěchů ve všech jeho aktivitách, a aby ho nikdy neopustil elán pracovat s dětmi.

Na závěr k pedagogickým praxím ve školní družině bych napsala, že pro naši školu bylo potěšením, že oba dva praktikanti byli naši bývalí žáci, které se nám podařilo nadchnout pro práci s dětmi. A své teoretické znalosti si přišli k nám prověřit v každodenních činnostech s dětmi. Praktikanti se stali v kolektivu dětí i ostatních zaměstnanců školní družiny velmi rychle oblíbení.

Miriam Poledníková

Prostřednictvím zážitku mohly děti prožít, jaké je to mít nějaký handicap. Je nutné děti naučit chápat, že jsou i lidé odlišní a porozumět jejim problémům a potřebám. Bez ohledu na to, jak člověk vypadá, je důležitý vzájemný respekt a tolerance.
A to, že je někdo jiný, není důvod se mu posmívat, stranit či jakkoliv ubližovat. Vždyť ze vzájemné rozdílnosti se můžeme jeden od druhého mnohému naučit.
Před samotnými aktivitami jsme si povídali o tom, co si vlastně představujeme pod pojmem handicap, jak se s ním žije a jak my sami můžeme takovému jedinci pomoci.
První den si děti mohly vyzkoušet za dodržení daných hygienických podmínek, jaké to je malovat či psát bez použití ruky, tzn. použít ústa a nohy. Zkusily si kompenzační pomůcky pro tělesně postižené nebo seniory, a to berle, hole
i chodítko. U chůze s chodítkem bylo potřeba provést určitá opatření, abychom docílili opravdu pomalé chůze. Na sedací plochu chodítka jsme proto postavili misku s vodou, kterou děti nesměly rozlít.
Druhý den se vžily do pocitů nevidomého člověka při chůzi, při orientaci v prostoru a procvičily si hmat, kdy poslepu určovaly předměty. Dále si vyzkoušely vyluštit větu napsanou Braillovým písmem.
Cílem této zábavně-edukační akce rovněž bylo, pokud děti měly nějaké předsudky či strach, toto jejich vnímání změnit.
Miriam Poledníková

Svátek všech dětí jsme strávili na našem školním nádvoří, které jsme si kreslením křídami pěkně zkrášlili.

Na nádvoří se nakreslila obrovská kytka. Děti se rozdělily do skupinek a do každého okvětního lístku nakreslily své oblíbené hračky, místa a věci ze kterých mají radost nebo věci na které se těší a které je čekají.

A aby to nebylo jen o kreslení, tak si za odměnu hrály s bublifuky a přitom si mohly zatančit na šmoulí diskotéku.

No a když to byl ten Den dětí, tak si každý odnesl malou drobnost.

Tereza Golasowská

Naši družinu si vybrala na souvislou třítýdenní pedagogickou praxi bývalá žačka naší školy, nynější studentka druhého ročníku ze Střední pedagogické školy v Krnově.
Praxe probíhala v III. oddělení školní družiny, kde se aktivně zúčastnila dění nejen ve třídě, ale i na školní zahradě. Studentka mezi nás krásně zapadla
a vytvořila příjemnou atmosféru. Studentka podporovala jak tvořivost, tak spolupráci. Učila se rovněž řešit problémové situace. Byla stále přátelská, milá, veselá, ale i důsledná a dbala na kázeň a bezpečnost ve třídě. Pro děti si připravila celou škálu aktivit kupříkladu pohybové hry, povídání na různá témata, vědomostní hry, výtvarnou činnost. Nejvíce děti ocenily přítomnost praktikantky, když měly za úkol udělat pořádek v puzzlech. Věřte, nebylo toho málo.
Úkoly, které jí byly svěřeny, plnila k plné spokojenosti. Jménem všech vychovatelek i dětí praktikantce děkujeme a přejeme jí hodně úspěchů, zdárné ukončení studia a hodně elánu při práci s dětmi. Věříme, že praxe v naší družině splnila její očekávání a byla jí přínosem.
Na závěr prozradím, že třetí týden její praxe čekalo děti i naši skvělou praktikantu překvapení v podobě dalšího praktikanta, ale o něm až příště. Jen napovím, že všichni jsme byli báječná sehraná parta. Pro děti to bylo pěkné a zábavné zpestření.

Miriam Poledníková